Barcelona 12/2015

Na začátku prosince se naši studenti vydali na výukový pobyt do španělské Barcelony.

perex-image

1.       den podle sekundy:
Kolem 11. hodiny dopolední jsme přijeli do Barcelony. Nejprve jsme si prohlédli náměstí Plaza de Cataluňa, a poté vyrzaili směrem ke slavnému domu Casa Miló. Pokračovali jsme k dalším stavbám Antonia Gaudího, přičemž jsme navštívili i jeho nejslavnější stavbu – katedrálu Sagrada Familia. Poté jsme zavítali do nejbližšího parku. Po nádherné procházce jsme se podívali na barcelonský Vítězný oblouk. Poslední zastávkou pro tento den bylo moře a starý přístav na pobřeží. Po cestě metrem jsme konečně dorazili na rezidenci, kde jsme měli zajištěné ubytování.

2.       den podle sekundy:
Tento den byl pro nás jeden z nejlepších. Kolem 9 hodiny jsme opustili rezidenci a vydali se směrem k hoře Montserrat. Nejprve jsme dorazili ke klášteru pod horou, který jsme si prohlédli a dokonce si směli pohladit černou madonu. Každý si mohl něco přát a doufat, že se přání vyplní. Pak už jsme vyrazili lanovkou pod vrchol hory. Na samotnou špici jsme museli pešky po kamenné stezce. Odtud byl nádherný výhled na celou Barcelonu. Cestou dolů jsme pořídili krásné fotografie. Na rezidenci jsme se vrátili akorát k večeři. Mohli jsme vybírat ze čtyř jídel. Večerka byla v deset hodin.

3.       den podle MM2:
Náš den začal výletem na barcelonský olympijský stadion. Podle očekávání byl velmi rozlehlý a moderní. Pokračovali jsme k muzeu Juana Miróa, kde nás zaujala výstřední socha. Následovala procházka stejnojmenným parkem. Pokoušeli jsme se zde utrhnout ze stromů kyselé mandarinky. Pokračovali jsme dál k jednomu z nejznámějších fotbalových hřišť na světě - ke stadionu Camp Nou, který patří fotbalovému klubu FC Barcelona. Poté jsme všichni pokračovali do nákupního domu v centru Barcelony. Den jsme zakončil v jazykové škole CETT. Celý den nás provázelo krásné a příjemně teplé počasí.

4.       den podle MM3:
V pátek ráno jsme se po probuzení a po výborné snídani vydali dál za kulturou. V plánu byl park Güell, který patří mezi nejznámější a nejkrásnější místa Barcelony. Takovou podívanou jsme nemohli vynechat. Náš autobus kličkoval mezi úzkými uličkami, ve kterých jsme na chviličku způsobili dopravní zácpu, než se podařilo zaparkovat. Prošli jsme si park, který navrhl španělský architekt Antonio Gaudí původně jako zahradní město. Hned na první pohled jsme usoudili, že osobitý styl architekta Gaudího se projevuje i v těch nejmenších detailech. Promenády byly pokryty sloupořadím ve tvaru stromů, zvlněné tvary připomínaly potoky lávy. Některé plochy architektonických prvků jsou pokryty barevnými mozaikami z glazovaných keramických střepů a skla. Po obou stranách hlavního vchodu stojí domky, které nesou typické znaky Gaudího rukopisu. Hlavní vstup do parku je řešen širokým schodištěm, které vede k Síni sta sloupů. Paradoxně je síň obehnána pouze šestaosmdesáti sloupy. Sloupy podpírají rozlehlou terasu, jež je lemována vlněným, mozaikou zdobeným zábradlím, upraveným současně jako lavice k posezení. Terasa tvoří dominantu parku, která je určena k setkávání lidí a různým slavnostem. V parku stojí dva domy, v jednom z nich bydlel Eusebi Güell, ve druhém samotný Antonio Gaudí. V jeho domě se nyní nachází muzeum věnované právě tomuto architektovi.Po návratu z parku jsme načerpali síly na poslední vyučování španělštiny na kurzu CETT. Na nás všech ale byla vidět obrovská únava. Přesto jsme si hodiny užili, bylo to velmi zábavné. Povídali jsme si o vánočních svátcích a španělských tradicích, které se výrazně lišily od těch našich českých. Všechny nás překvapila tradice loterie, které se účastní téměř všichni obyvatelé Španělska. Ke konci pro nás měly profesorky připravené velké překvapení. Každý z nás obdržel diplom jazykové úrovně A2. Při předávání byla atmosféra stejně slavnostní jako vysvědčení na konci roku. Některým klukům se dokonce naše krásné lektorky natolik líbily a na památku žadonili o společnou fotku. Nálada byla skvělá a teplé počasí španělského podnebí nás pozitivně naladilo. Nikomu se nechtělo domů, do zimního nečasu. Naštěstí nás čekal ještě večerní program, abychom s mohli se Španělskem rozloučit. Šli jsme se podívat na zpívající fontánu, po které následovala speciální večeře ve formě tapas. Pro některé z nás to byla zkouška odvahy – kalamáry, krevety, mušle, pálivé papričky chalapeňos apod. A ti z nás, kteří už dosáhli plnoletosti, měli možnost navštívit místní pivní bar.

 

Zpět