Jak se dělá on-line konference pro 158 účastníků?
Není to nic snadného. Vezme se projekt Erasmus+ o celoživotním vzdělávání dospělých a pěkně si ho označíme zkratkou BABBAT. Pro nezasvěcené BAB jako BoB As a Bait odkazuje na předešlý projekt, BAT Better Adult Training na ten, kterým si chceme zpestřit život v pandemii.
Partneři se jen hrnou: jmenovitě z Islandu, Řecka, Španělska, Estonska, Litvy a Lotyšska. Naplánuje se cíl, obsah, projektové schůzky a zahajovací meeting na Islandu. Ten měl být v lednu 2020 předzvěstí toho, co nás čeká, protože sněhová bouře uzavřela letiště hned po našem příletu a držela nás po celé čtyři dny v hotelu.
Co se projektu týče, mělo být hůř. V březnu 2020 dorazila pandemie i do Česka a hermeticky nás sevřela do svých kleští. Naštěstí žijeme v digitálním věku a veškerá jednání po celý rok probíhají on-line. Projekt pokračuje, jenže je třeba shrnout roční úsilí všech zúčastněných partnerských zemí a je jasné, že v červnu do Poděbrad v nejistých časech nikdo nepřijede. Proto se plánovaná diseminační konference svolá do Poděbrad a partnerské Rigy – on-line!
Přípravy zabraly týdny, občas se hroutila komunikace, občas koordinátorka. A jak to nakonec v Poděbradech proběhlo? Reakční motor konference (Aleš Bezouška, Kateřina Zumrová, Eva Svobodová a pan ředitel Lukavec) se sešel ráno 20. dubna ve škole. Otestovali jsme připojení – fungovalo. Posilněni kávou jsme zahájili. Počty účastníků vypadaly slibně, požadovaných osmdesát jsme hravě překonali, ale počet kolem 160 jsme opravdu nečekali (děkujeme všem). Zoom tento dav zvládl, horší to bylo s našimi počítači, kolegyni vypadl zvuk právě během prezentace, k vypadlému zvuku se přidaly solidárně dva počítače ze tří. Ale účastník nic nepoznal (skoro), jen bedlivé ředitelské oko zaznamenalo změnu pozadí. Není nadarmo okem ředitelským.
Řečníci se střídají, je představen projekt samotný, první realizovaný výstup (ke zhlédnutí na https://www.ekopodebrady.cz/ekogymnazium/o-skole/projekty/bob-as-bait-better-adult-training/).
Prezentují se výstupy partnerských zemí, názory na on-line výuku, motivaci k návratu těch, kteří před rokem pracovali v sektoru služeb, a je otázkou, zda se do pohostinských a turistických služeb vrátí.
A najednou je tady konec, loučíme se s účastníky, vypínáme připojení. Začínají přicházet první gratulace (no, tak špatné to asi nebylo) a dotazy na opakované zhlédnutí filmového záznamu konference. To nás potěšilo hodně, protože jsou nejen z Česka, ale i Portugalska, Turecka, Německa, Francie. Naše konference přispěla k šíření dobrého jména školy a její propagaci. Děkujeme všem, kteří nám s organizací pomohli a pomáhali, jmenovitě to jsou
MgA. Šimon Chloupek
PhDr. Petr Hercik, Ph.D. a Žofie Vopálenská, studentka 1. M
Mgr. Kateřina Zumrová a Mgr. Aleš Bezouška
Ing. Petr Studnička PhD. z Vysoké školy hotelové Praha
Bc. Jan Šeřík, klub Vrtule Praha
Ing. Petr Scholz, Ph.D., Vysoká škola Polytechnická Jihlava
Za návrh projektové brožury patří poděkování žákyním Michaele Harlasové, Anně Hladíkové, Beátě Bartošové, Kateřině Caldové.
Za celý tým naší školy
Eva Svobodová (unavená, ale šťastná koordinátorka)
