Osmileté studium i na naší škole
Pololetí je úspěšně za námi. Pohybujeme se v mrazivém počasí na poněkud tenkém ledě roku 2005, kdy od 1.ledna platí nový školský zákon, ale všechny prováděcí vyhlášky ke dnešnímu dni na stole ještě nejsou. Nevím a nerozumím tomu, jako i většina mých kolegů, proč nemohl nabýt účinnosti až od 1.září. Relativně v klidu …. I když v klidu pomyslném, neboť nelze si odpustit trefný příměr z poslaneckých řad, který přirovnává nový školský zákon k minovému poli. Záleží jen, jakým směrem se vydáte a jak dlouho budete mít štěstí, než to vybouchne. A že již bouchalo! Nový systém přijímacího řízení vedoucí k veřejné petici a ústavní stížnosti rodičů, kroutící hlavy rodičů prvňáků nad vysvědčením, kde zmizela jedna veliká známka a místo ní se objevilo několik malých …. Kroutíme hlavami i my, organizátoři vzdělávání a divíme se, proč nestátním školám někdo stanovuje minimální počty žáků ve třídách, když dotace jde za žákem a ne na školu a je tak na škole a zřizovateli, jak je schopen tento jistě nadstandard financovat. Proč povinně zřizovat školskou radu, která má významné kompetence zasahovat do řízení školy, ale nemá žádnou odpovědnost. Nebo proč je stanoven jenom jeden termín přijímacího řízení na víceletá gymnázia. A mohl bych dále pokračovat cestou "minovým polem". Je legitimní si klást otázku, zda vůbec tvůrci zákona včetně našich zákonodárců, kteří hlasovali pro přijetí, viděli na konci všeho spokojeného žáka, studenta a jeho rodiče jako občany státu a hlavní klienty vzdělávací služby.
V těchto dnech se vede diskuze, zda jsou kapacity gymnázií dostatečné a zda si zvýšená poptávka po tomto druhu studia nevyžádá jejich navýšení. Říká-li ministryně školství, že v tomto smyslu podnikne konkrétní kroky, musí zároveň říci, kde se budou kapacity omezovat. Je to logické, neboť dětí - žáků ubývá a celkové kapacity středních škol jsou několikanásobně předimenzované. Nelze donekonečna otevírat nové a nové obory na školách, o které přesto není zájem. Na druhé straně je na trhu práce poptávka po profesích z učebních oborů, na které se nikdo nehlásí, protože "řemeslo má zlaté dno" se již nenosí a kdo by dělal dneska rukama!? Řešit tento zásadní problém, který souvisí s množstvím peněz, jež jdou do školství, a kterých se stále nedostává a nebude dostávat, se nikomu nechce. Ani ministerstvu, ale ani krajům, v jejichž kompetenci střední školy dnes jsou.
Myslím si, že až na lokální specifika např. velkých měst, jsou i kapacity gymnázií dostatečné. U čtyřletých gymnázií ve Středočeském kraji je relace mezi nabídkou a poptávkou vcelku vyvážená. Velký převis poptávky je pouze u gymnázií víceletých. Ač bych měl být pro zvýšení kapacit víceletých gymnázií, neboť se to týká i naší školy, jsem na straně kolegů ze základních škol, kteří se "odlivu mozků" z ročníků druhého stupně brání. A mají pro to své důvody. Často objektivní.
Využijme kapacit stávajících gymnázií. Asi se málo ví, že i naše škola má ve svém vzdělávacím programu osmileté studium. Ve školním roce 2005/06 hodláme otevřít jednu třídu osmiletého studia. Chceme tak vyhovět zájmu rodičů a dětí v našem regionu o gymnaziální studium již po páté třídě. Jsme připraveni poskytnout jim kvalitní vzdělávací služby. Studium v komorním prostředí menší školy, v užším třídním kolektivu, v příznivé vztahové atmosféře. Podmínky, které jsou právě pro tuto věkovou skupinu dle našeho názoru více než důležité.