Jak se odreagovat před souborkami

Souborná zkouška aneb Národní ohrození

Svůj nemalý strach
z té odborné zkoušky,
neb cítím krach,
kryji pod úsměvu roušky

Má noční můra,
ne duch ani skřet,
je literatůra,
ale jdu na ní hned!

Karel, nebo Ignác Thám?
S tím snad poradím si sám.
Však ale co dělal Kollár?
Za to bych dal klidně dolar!

Třeba Josef Dobrovský,
chtěl z vody jazyk vařit,
sic ambice měl obrovský,
fakt se mu začalo dařit.

Říkat si začínám,
když čokoládu načínám:
"Bych radši mluvil Německy,
než se tohle učit slepecky!"

Do rána se učím,
mumlám "Gutten Tag",
snad lano si půjčím,
já fakt nejsem mág.

A co třeba Šafařík -
Historik nebo divadlo?
Jó ti mi známku napaří,
páč to mi fakt vypadlo.

Můj obličej zbledl
při učení literatury.
Radši jsem vzhlédl
k těm silám z hůry

A že moje pozornost
se stále jinde toule,
to je nemilá okolnost -
mě může přistát koule.

Z vypisování tužkou
se mi dře na ruce ranka.
Už si hraju s puškou,
ale koukám! Poslední stránka!

Zjistím ale náhle,
že vlastně nic nevím.
Vleče se to táhle
tím osudem neveselým

Než abych se učil
radši teď báseň píšu,
za sebe bych neručil,
snad zaujmu alespoň Míšu.

V hrudi mě tlačí
podivná tíseň.
Dnes už to stačí
co zítra, píseň?

Štěpán Gavlovský, MMT2
5. ledna 2024